Dne 12. září 2009 se konalo mistrovství svět v běhu do
vrchu veteránů. Organizací bylo pověřeno Chorvatsko, konkrétně Zahřeb. Původně
jsem se divil, kde jsou u Záhřebu kopce, ale při bližším studiu mapy jsem našel
hned vedle města kopečky s nadmořskou výškou okolo 1000m.
Již na jaře jsem o účasti na mistrovství uvažoval a proto
jsem svůj tréninkový plán přizpůsobil
běhání do kopce. Přesto jsem ani ostatní závody nezanedbával.
Ke trénování využívám Říčanský les, který je podle mého
názoru pro běh téměř ideální. Je zde možné nalézt jak dlouhé rovinky tak i
kopce s různým stoupáním. Mohu zde absolvovat dlouhé výběhy i intervalové
tréninky.
Moje příprava ale dostala malou trhlinu. V půlce května
jsem si na jednom závodě přivodil zranění chodidla, takže jsem téměř celý byl
červen nucen odpočíval. Koncem června
jsem odjel na dovolenou na Šumavu a tam začal pomalu s tréninkem. Před
odjezdem jsem si nemohl nechat ujít akci, která se o víkendu pořádala
v Říčanech, Bike & Run festival. Po návratu ze Šumavy jsem už trénoval
naplno a zúčastnil se několika závodů jak běhů do vrchů, tak přespolních i
silničních. Na nich jsem si ověřoval formu a také jestli bolest chodidla již
polevuje a dovoluje závodit.
Vzhledem ke zranění jsem se na Mistrovství registroval až
v posledním možném termínu.
S manželkou, která mi zajišťuje předzávodní, závodní i
pozávodní servis jsme do Záhřebu odjeli ve čtvrtek. Pátek jsem měl na
aklimatizaci, prohlídku tratě a rozcvičení.
Mistrovská trať měla délku 8,3 km a převýšení 740m. Start byl na
okraji Záhřebu a cíl na vrcholu kopce Medvednica ve výšce 1033m.n.m. První
tři kilometry měly charakter přespolního běh s mírným stoupáním a
300m vložkou schodů. Trať vedla podél říčky Kraljevec. Od čtvrtého
kilometru trať již začalo pořádné stoupání protože většina převýšení byla na
pěti závěrečných kilometrech. Jen posledních 400m byla opět rovinka do cíle.
Závod probíhal v sobotu 12.9. Startovalo se postupně
podle věkových kategoriích, muži a ženy stejné věkové kategorie vždy společně.
Takže každý závodník měl během závodu okamžitou kontrolu, na jakém místě se
právě pohybuje.
Moje kategorie (V55) měla start ve 13:00. Po startovním
výstřelu jsem ještě s jedním Italem vyběhl svižně, tak jak jsem zvyklý
z domácích závodů, kde ale běháme všechny kategorie společně. Jelikož Ital
po pár metrech zpomalil, ocitl jsem se v čele závodu sám. Protože jsem
nevěděl nic o svých soupeřích, nechtěl jsem taktizovat a radši si běžel podle
svého. K mému překvapení jsem náskok před ostatníma postupně zvyšoval až
jsem za sebou nikoho neviděl. Trochu jsem znervózněl, jestli třeba nezastavili
závod, ale běžel jsem dál. Do třetího kilometru to šlo docela dobře, ale
jakmile začalo ostré stoupání musel jsem se přesvědčovat, abych makal. Kopec se
zdál být nekonečný. Pokaždé když už to vypadalo, že by mohla být chvilku
rovinka přišlo další stoupání a tak pořád, skoro až do cíle. V pátek jsem
si prošel pouze ty první tři kilometry. Až na cílové rovince jsem začal věřit,
že bych mohl zvítězit. Cílem jsem proběhl jako první a získal titul mistra
světa v běhu do vrchu pro rok 2009. Ani jsem se nestačil vydýchat a
přišla ke mně slečna, že prý mám jít na
dopingovou kontrolu. Byla to moje první kontrola pod lékařským dohledem.
Probíhala podle mezinárodních antidopingových předpisů, vše zapečetěné,
anonymní atd. O dopingových kontrolách jsem slyšel různé zkazky a mohu
potvrdit, že je dost problém splnit to, co je požadováno. Já jsem na kontrole
strávil hodinu a půl. A málem jsem díky tomu nestihl závěrečnou pasta-párty.
Vyhlašování a dekorování vítězů probíhalo večer na hlavním záhřebském náměstí
Bana Josipa Yelačiče.
Mistrovství světa se zúčastnilo 517 závodníků z 24
států světa. Češští běžci na tomto mistrovství získali 4 zlaté (3 individuální
a jednu týmovou) a dvě bronzové medaile.
Text: Miloš Smrčka – Běžecký klub Říčany, foto - Jitka
Smrčková
Kontakt na mě je na www.ricany.cz/org/bezeckyklub
zpět