Světový pohár s říčanskou účastí.
V záplavě různých zimních sportů asi trochu
zanikla zpráva o seriálu Světového
poháru v zimním triatlonu, jehož jeden díl se konal v České republice v Novém městě
na Moravě 13.února
2005 v místě nedávného vítězství Kateřiny Neumannové.
Zimní triatlon je závod, jež se skládá ze tří různých disciplín, běhu, jízdě na horském kole a běhu
na lyžích volnou technikou. V případě dobrých sněhových podmínek všechny
disciplíny absolvují závodníci na
sněhu.
SP v Novém městě uspořádal Axiom Orbit s.r.o.
Jelikož jsem se podobného závodu zúčastnil již před dvěma roky, byl
jsem ředitelem závodu pozván k účasti na letošním závodě. Ani chvilku jsem neváhal a svoji
účast potvrdil. Ale protože běh na lyžích volným způsobem, ani jízda na kole po sněhu je pro mě
trochu problém, rozhodljsem se, že styl obou disciplín trochu potrénuji. Proto jsem
celý týden před konáním závodu obětoval na přípravu přímo v místě konání
závodu. Do Nového města jsem dorazil v sobotu 5. února. Až do čtvrtka
panovalo ideální
zimní počasí, celý den svítilo sluníčko, teploty okolo -5
st.C. Na krásném lyžařském stadionu jsem celý den
brousil jak lyžařský styl, tak jízdu na kole po sněhu. V pátek se ovšem
oteplilo, začalo sněžit a chvilkama i pršet. Sobotu celý den pršelo a sněhové podmínky,
respektivě kvalita sněhu se prudce změnila. Nicméně závod se uskutečnil i za
těchto podmínek. V neděli již nic nepadalo, teplota okolo nuly. Kdo byl
někdy na lyžích, dovede si představit, jak se na takovýto
sníh špatně maže, i když jen na volnou techniku.
Samozřejmě jsem neměl k dispozici žádného servismana, ani drahé prášky na mazání.
I přes oteplení, bylo sněhu dostatek a tak mohl být
v neděli v 11.00 hodin odstartován závod žen a čtvrt hodiny po nich i závod mužů.
Délky jednotlivých disciplín byly pro všechny stejné, běh 7 km, bike 12km, ale vzhledem ke stavu trati byly vypuštěny
některé partie tratě, takže ve skutečnosti asi
10km, běh na lyžích 8 km. Pro
každou disciplínu byla postavena jiná trať, ale všechny se absolvovaly na několik kol, vždy
s průběhem (projetím) stadionem. Přítomní diváci tedy mohli nejen sledovat
snažení závodníků na tratích, ale také techniku přezouvání a výměnu
sportovního náčiní v depech mezi disciplínami.
Tratě byly po sobotním dešti velmi měkké. Při běhu jsme se propadali po kotníky
do sněhu, v jednom místě jsme probíhali vodní břečkou. Po pár metrech jsem
měl maratonky promočené a to byly předem mnou
ještě další dva okruhy a pak 10 km na kole v jedněch botech. Do depa po běhu jsem dobíhal
na 5. místě a absolutním pořadí. Ale první metry na kole mě přesvědčily, že to nejhorší
je právě přede mnou. Kolo se začalo bořit do sněhu a byl
problém vůbec se rozjet. Při nájezdu do lesa
jsem poprvé spadnul. Pádů jsem v prvním kole absoloval několik, s bolestivými a viditelnými
následky. V dalších kolech již trať
byla tak rozbitá, že jsem nemohl jinak, něž běžet a kolo skoro celý okruh tlačit. A
nebyl jsem sám. Jen velmi dobří bikeři s extrémně širokými pneumatikami (2,5 palce) některé úseky projížděli
v sedle.
S přibývajícím počtem kol přibýval i počet závodníků běžících, případně
jdoucích vedle kola. Z trati se čím dál více stávalo sněhové oraniště. Ze
závodu se tak stal „boj o přežití“. Jak jsem se těšil do depa na výměnu kola za
lyže.
Při prvních metrech na lyžích jsem ale poznal, že ani nyní to nebude
žádná odpočinková záležitost. Mazání mých lyží nebylo rozhodně ideální, navíc
začal foukat silný vítr, který se projevoval
hlavně na stadionu při průjezdech do dalších kol a do cíle. Takže trápení
pokračovalo až do
cíle. Po průjezdu cílovou páskou jsem byl odměněn úsměvem krásných pořadatelek a potleskem diváků.
I přes zde popisované trable byla účast na závodě silným sportovním zážitkem.S ředitelem
závodu jsem se domluvil o účasti i v příštím roce.
Celkovým vítězem a kategorii ELITE se
stal úřadující mistr Evropy Patrik Kuril ze Slovenska. Na startu byli kromě našich nejlepších také úřadující mistři světa
Sigrid Lang (Německo) a Sigfried Bauer (Rakousko). Závod byl ale také současně mistrovstvím republiky v jednotlivých
věkových kategoriích. Autor tohoto článku se stal mistrem České republiky v Zimním triatlonu ve své věkové kategorii (v absolutním pořadí 28. místo).
Česká televize na druhém programu odvysílala na
v sobotu 19.2.2005 večer zkrácený záznam ze závodu.
K napsání článku mě vedla jednak snaha seznámit čtenáře se zajímavým odvětvím zimního sportování a také
jako výzvu pro ostatní říčanské sportovce, zejména aktivní bikery k účasti na zimním triatlonu v příštím
roce. Fotodokumentaci za závodu bohužel vlastní nemám, protože
jsem si ho celý prožil sám bez jakékoliv podpory v zázemí závodu.
Případným zájemcům mohu
zajistit přihlášku a start na závodě včetně předání získaných zkušeností.
Kontakt na mě je na www.ricany.cz/org/bezeckyklub
Miloš Smrčka
zpět