Světový pohár s říčanskou účastí.

V záplavě různých zimních sportů asi trochu zanikla zpráva o seriálu Světového  poháru v zimním triatlonu, jehož jeden díl se konal v České republice v Novém městě na Moravě 13.února 2005 v místě nedávného vítězství Kateřiny Neumannové.
Zimní triatlon je závod, jež se skládá ze tří různých disciplín, běhu, jízdě na horském kole a běhu na lyžích volnou technikou. V případě dobrých sněhových podmínek všechny disciplíny absolvují závodníci na sněhu.
SP v Novém městě uspořádal Axiom Orbit s.r.o. Jelikož jsem se podobného závodu zúčastnil již před dvěma roky, byl jsem ředitelem závodu pozván k účasti na letošním závodě. Ani chvilku jsem neváhal a svoji účast potvrdil. Ale protože běh na lyžích volným způsobem, ani jízda na kole po sněhu je pro mě trochu problém, rozhodljsem se, že styl obou disciplín trochu potrénuji. Proto jsem celý týden před konáním závodu obětoval na přípravu přímo v místě konání závodu. Do Nového města jsem dorazil v sobotu 5. února. Až do čtvrtka panovalo ideální zimní počasí, celý den svítilo sluníčko, teploty okolo -5 st.C. Na krásném lyžařském stadionu jsem celý den brousil jak lyžařský styl, tak jízdu na kole po sněhu. V pátek se ovšem oteplilo, začalo sněžit a chvilkama i pršet. Sobotu celý den pršelo a sněhové podmínky, respektivě kvalita sněhu se prudce změnila. Nicméně závod se uskutečnil i za těchto podmínek. V neděli již nic nepadalo, teplota okolo nuly. Kdo byl někdy na lyžích, dovede si představit, jak se na takovýto sníh špatně maže, i když jen na volnou techniku. Samozřejmě jsem neměl k dispozici žádného servismana, ani drahé prášky na mazání.
I přes oteplení, bylo sněhu dostatek a tak mohl být v neděli v 11.00 hodin odstartován závod žen a čtvrt hodiny po nich i závod mužů. Délky jednotlivých disciplín byly pro všechny stejné, běh 7 km, bike 12km, ale vzhledem ke stavu trati byly vypuštěny některé partie tratě, takže ve skutečnosti asi 10km, běh na lyžích 8 km. Pro každou disciplínu byla postavena jiná trať, ale všechny se absolvovaly na několik kol, vždy s průběhem (projetím) stadionem. Přítomní diváci tedy mohli nejen sledovat snažení závodníků na tratích, ale také techniku přezouvání a výměnu sportovního náčiní v depech mezi disciplínami.
Tratě byly po sobotním dešti velmi měkké. Při běhu jsme se propadali po kotníky do sněhu, v jednom místě jsme probíhali vodní břečkou. Po pár metrech jsem měl maratonky promočené a to byly předem mnou ještě další dva okruhy a pak 10 km na kole v jedněch botech. Do depa po běhu jsem dobíhal na 5. místě a absolutním pořadí. Ale první metry na kole mě přesvědčily, že to nejhorší je právě přede mnou. Kolo se začalo bořit do sněhu a byl problém vůbec se rozjet. Při nájezdu do lesa jsem poprvé spadnul. Pádů jsem v prvním kole absoloval několik, s bolestivými a viditelnými následky. V dalších kolech již trať byla tak rozbitá, že jsem nemohl jinak, něž běžet a kolo skoro celý okruh tlačit. A nebyl jsem sám. Jen velmi dobří bikeři s extrémně širokými pneumatikami (2,5 palce) některé úseky projížděli v sedle. S přibývajícím počtem kol přibýval i počet závodníků běžících, případně jdoucích vedle kola. Z trati se čím dál více stávalo sněhové oraniště. Ze závodu se tak stal „boj o přežití“. Jak jsem se těšil do depa na výměnu kola za lyže.
Při prvních metrech na lyžích jsem ale poznal, že ani nyní to nebude žádná odpočinková záležitost. Mazání mých lyží nebylo rozhodně ideální, navíc začal foukat silný vítr, který se projevoval hlavně na stadionu při průjezdech do dalších kol a do cíle. Takže trápení pokračovalo až do cíle. Po průjezdu cílovou páskou jsem byl odměněn úsměvem krásných pořadatelek a potleskem diváků.
I přes zde popisované trable byla účast na závodě silným sportovním zážitkem.S ředitelem závodu jsem se domluvil o účasti i v příštím roce.
Celkovým vítězem a kategorii ELITE se stal úřadující mistr Evropy Patrik Kuril ze Slovenska. Na startu byli kromě našich nejlepších také úřadující mistři světa Sigrid Lang (Německo) a Sigfried Bauer (Rakousko). Závod byl ale také současně mistrovstvím republiky v jednotlivých věkových kategoriích. Autor tohoto článku se stal mistrem České republiky v Zimním triatlonu ve své věkové kategorii (v absolutním pořadí 28. místo).
Česká televize na druhém programu odvysílala na v sobotu 19.2.2005 večer zkrácený záznam ze závodu.
K napsání článku mě vedla jednak snaha seznámit čtenáře se zajímavým odvětvím zimního sportování a také jako výzvu pro ostatní říčanské sportovce, zejména aktivní bikery k účasti na zimním triatlonu v příštím roce. Fotodokumentaci za závodu bohužel vlastní nemám, protože jsem si ho celý prožil sám bez jakékoliv podpory v zázemí závodu.
Případným zájemcům mohu zajistit přihlášku a start na závodě včetně předání získaných zkušeností. Kontakt na mě je na www.ricany.cz/org/bezeckyklub

Miloš Smrčka
zpět